......sranda musí být..............................i kdyby na chleba nebylo:)

Tas z Vízmburka

3. července 2007 v 17:16 |  historická všehochuť
Tas z Vízmburka
Tas z Vízmburka byl člověkem bohatým a i když mu majetku nechybělo, neboť úřad nejvyššího podkomořího zastával, přeci jen duch jeho hrabivý klidu nenalézal a majetkem souseda svého, Jana Vlka řečeného, zlákati se nechal. Jan Vlk je popsán jako člověk sice odvahy veliké, však postavy i rodu nízkých. Přestože majetek Janův nevelký byl, Tas zmocnil se jej a nedbaje upomínání Janova o majetku navrácení, dál věcí jeho užíval. Jan nedočkal se odezvy a ke králi obrátil se očekávaje, že král požadavkům jeho a spravedlnosti nápomocen bude. U krále se pomoci nedovolal a tak zvolaje: "Dnes, nepomůže-li mně Bůh, ztratím své tělo s majetkem!" přijal svatou zpověď a svaté přijímání, rozdal všechen svůj majetek a ponechal si jen meč a nůž. Poté, co u kostela uzřel nepřítele svého, vedle krále kráčejícího, přiblížil se a když Tas na koně usednouti chtěl, Jan se přiblížil, Tasa na zem strhl a ranami nožem do srdce života jej zbavil. Poté útěkem život svůj spasil.
V podobném stylu popisuje Tasův konec Zbraslavská kronika a na konci kapitoly věnované Tasovi připojuje zveršovaný závěr:
Tvrdím nikoli marně, že Tas by se uchránil zdárně
Toho, co stihlo jej pak - on neměl brát majetek cizí.
A tak ať vědí mocní, že žádná osoba není tak nízká nebo
Pokořená, že by neměla dosti síly k záhubě cizí.
Úřad podkomořího byl významný a osoby, jež jej zastávaly, oplývaly velikou mocí. Nejvyšší podkomoří se staral o královskou doménu a vybíral z ní berni. Josef Šusta ve své knize Poslední Přemyslovci a jejich dědictví popisuje podkomořího jako "finančního ministra královského" ale podle J. Šusty je mnohem výstižnějším označením "všemocný ministr pro královské dominium speciale." U ostatních dvorských hodnostářů se setkáme s přesným vymezením oboru působnosti, člověk ve funkci podkomořího byl pomocníkem krále ve všech záležitostech, kdy nebyla panovníkova rozhodnutí omezována zemským právem. V době, o které hovoříme, ještě nefungoval úřad dvorského soudce a hofmistra a podkomořímu je často králem svěřováno slyšení pří vyňatých z moci beneficiálních soudů a podřízených rozhodnutí krále; podkomoří fungoval také jako vrchní soudce městského stavu.
Josef Šusta dále popisuje funkce podkomořího:
· vrchní dozor nad villikacemi komorními i zbožím duchovním
· soudní moc ve sporech o minci a urburu
· péče o finanční správu
Osoby v tomto úřadě často zneužívali svých pravomocí k obohacování se na cizím majetku, čehož význačným příkladem je právě osoba Tasa z Vízmburka, který v roce 1304 "zahynul rukou vražednou."
Existovaly rozdíly v postavení podkomořího v Čechách a na Moravě. Král totiž na Moravě pobýval méně než v Čechách, kde byl podkomoří s králem v osobním kontaktu a byl, dá se říci jeho pravou rukou.
Literatura dále hovoří o Tasu z Vízmburka jako o "starostovi" v Krakově. Zde byla vláda králem trvale udělována pravomocným hejtmanům, které polský jazyk nazval starosty. Tas v tomto úřadu následoval Bolka Opolského a za Tasem následovali Hynek z Dubé a Mikuláš Opavský. Tasovo úřadování přinášelo mnoho nepokojů, protože bylo velmi tvrdé. Počínal si zištně a "jako starosta v Kujavsku a Pomořanech se zmohl, že si roku 1303 troufal přijmout v Čechách úřad podkomořský v který jen vpravdě bohatí se uvazovali."
Prameny:
Žitavský, Petr: Kronika Zbraslavská. Praha 1952
Literatura:
Šimák, V. J.: Počátky erbu Třmene. Časopis rodopisné společnosti. Roč 4, s. 1-9, 65-74.
Šusta, Josef: České dějiny II/1. Praha 1935.
Šusta, Josef: Přemyslovci a jejich dědictví. (Dvě knihy českých dějin). Praha 1917.
Antonín, Robert: Správa polského území za vlády posledních Přemyslovců. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university. Řada C 48, 2001, s. 17 - 36.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama